Dominika Paštéková, Petr Sládek - sochy, kresby, obrazy
Dominika
Paštéková
Petr
Sládek
Kontakt:
+380 729 026
...........................................................
Z výstavy «Krajinská 27, České Budějovice, 27.6.1996»
V historických prostorách jednoho z českobudějovických
domů, který se na první prázdninový měsíc proměnil v osobitou galerii,
vystavují výběr ze svého díla dva autoři. I když jejich témata, blízká
člověku, se v mnohém prolínají, tak měřítko a uhel pohledu i jeho výtvarné
zpracování jsou velmi rozdílné.
Dominika Paštéková zahajuje svou prohlídku skupinou figurálních plastik.
Hned od počátku je tak návštěvník přiveden k tématu, rozvíjenému
pak v mnoha podobách-člověk ve vztahu ke svému protějšku, okolí,
ke světu, jeho vazby k minulosti, přítomnosti i budoucnosti, jeho
věčná a zároveň pomíjivá existence. Autorčiny akvarelové kresby jsou pak
určitým průřezem dosavadního vývoje. Starší práce odkrývají s bezprostřední
syrovostí vztahy mužských a ženských figur a budí dojem zmenšených otisků
lidských těl, jejichž tvary jsou určeny jen tlumenými lazurními tóny.
Současně s nimi vznikala drobná zátiší. Člověk je v nich připomenut
jen svým duchovním sepětím s věcmi, které svým charakterem o jeho stálé
přítomnosti promlouvají. Rozměrné akvarelové kresby z posledních let na
předchozí vývoj navazují. Lidská postava se ale postupně dostává do role
pozorovatele okolního dění, nabývá na robustnosti a uzavírá se do vlastní
nalezené jistoty.
V kresbách, akvarelech i rozměrných malbách Petra Sládka převládlo
v posledních několika letech téma moře. Původní konkrétní zážitky
a záznamy z krátkého pobytu ve francouzském Le Havru navazují dnes
volné představy a příběhy, rozvíjející své východisko se stále silnější
výmluvností. Mořské obrazy spolu tvoří zatím nekonečný cyklus skládaný
ze dvou proplétajících se linií. Na jedné straně stojí kresebné kompozice
s detaily rozbouřených vln ponorek, tankerů a plujících plachetnic a na
druhé abstraktně pojaté vodní hladiny se symboly nebo náznaky lodí. Rozměrem
drobnější akvarely v sobě spojují obě zmíněné polohy a dosahují monumentálního
účinku. Dřívější ornamentika raných Sládkových obrazů, kdy ovlivněn mimo
jiné dekorativismem české secese, se tu proměnila a zhodnotila v kompoziční
rytmus. Nevzniká pouhým mechanickým řazením detailů, ale vyplývá z obrysů
struktur konkrétních předmětů nebo spíš jejich detailů. Také příběhy,
které byly dříve vyprávěny prostřednictvím složitých figurálních obrazových
skladeb, jsou nyní jen naznačeny. Člověk v nich už sice není fyzicky přítomen,
ale o to důrazněji se k němu celé dílo obrací.
Myšlenka oživit neobývanou historickou budovu současnou výstavou přináší během své realizace mnohá omezení. Díla Dominiky Paštékové a Petra Sládka dokázala přirozeně navázat na tichou a komorní atmosféru domu a bez toho, že by ztratila něco ze své jedinečnosti, zvýraznila ducha jednotlivých prostor.
Mgr. Marie Bergmanová
